Někdy se stává, že podnikatelé pracují, seč jim síly stačí, ale nakonec z toho přece nic nebo skoro nic nemají. Je to prostě tak – nikdo z podnikatelů nemá jistotu, že se mu bude jeho práce vyplácet. Nezáleží totiž jenom na tom, jak se tu někdo namáhá, ale hlavně na tom, zda se mu to podaří dost výhodně prodat. A v tom se to mnohdy zkomplikuje. Protože někdy nejsou zákazníci ochotni platit tolik, kolik by bylo záhodno, a někdy o to nabízené neprojeví ani zájem a neutratí ani korunu. A co znamená pro podnikání jeho nevýnosnost? Jednoznačně problém.
Zatímco totiž podniky ve státní sféře mohou docela často počítat s tím, že za ně jejich dluhy zaplatí tatíček stát a na provoz se v rozpočtu peníze také najdou, soukromníci jsou na tom jinak. Ti se musí postarat sami, aby byli finančně soběstační, za ty to stát ani nikdo jiný neudělá. A když to soukromý podnikatel musí zvládnout sám, ale přesto to nezvládne? Co potom, aby nemusel rovnou vyhlásit úpadek? Nebyla by tu přece jenom nějaká pomoc i pro něj? Vlastně byla. Ovšem pouze dočasná a rozhodně ne automatická. Podnikatelé si mohou v případě ekonomických potíží brát i půjčky.
Ale aby se takové pomoci dočkali, musí si ji zasloužit. Tedy musí na začátku prokázat finančnímu ústavu, který zvolenou podnikatelskou půjčku nabízí, že bude splácet, a pak musí peníze, pokud je dostane, i s úroky vrátit. A když je na tom podnikatel dost špatně a pochybuje, zda přesvědčí o své bonitě? Nebo když už se pokoušel získat bankovní půjčku, ale neuspěl s odkazem na jeho nedostatečné příjmy a záznamy v registrech dlužníků? Pak by neměl zapomenout ani na existenci nebankovní hypotéky bez registru, u které mají šanci i ti, jež nikdo jiný podpořit nechce. Nebankovní hypotéka je totiž vždy jistotou. Pokud za ni zájemce nabídne jako záruku nemovitost. Což je něco, co podnikatelé běžně zvládnou.